Po dlouhou řadu minulých let jezdili na kolech na Setkání Rokytnic ČR (Rokytnice nad Jizerou, Rokytnice v Orlických horách, Rokytnice u Přerova, Rokytnice nad Vláří) páni cyklisti František Pokorný, Stanislav Machovec a někdy i Antonín Ježek. V roce 2011 jsme od nich převzali pomyslný štafetový kolík a vyrazili do Rokytnice nad Vláří ve dnech 22.6. až 26.6.2011.

1.den: Rokytnice nad Rokytnou – Hustopeče(Jaroměřice–Miroslav-Drnholec-Pasohlávky-Strachotín)–cca 105km – Machy a Bibi

Meteorologové pro středu 22.6.2011 a dny následující předpovídají ne zrovna příjemné počasí (převážné oblačno, deštivo a chladno se nakonec až tak úplně nekonalo). Start byl naplánován na 7 hodinu ranní a za krásného slunečného počasí, které vydrželo po celý den vyrážíme vstříc prvním kilometrům směrem na Jaroměřice. Bibi až do Jaroměřic vykládá zážitky z předešlého týdne, kdy byl účastníkem akce Putování po Rokytné od pramene po soutok. První zastávku děláme v Jaroměřicích(15 km) na náměstí a pak v pekárně U Malenů, kde se posilňujeme výborným sladkým pečivem. Z Jaroměřic kopírujeme tok Rokytné do Příštpa a pokračujeme dále na Rozkoš, kde odbočujeme doleva na Miroslav. Každý si jedeme své vlastní tempo, což je recept proti ponorkové nemoci. V Miroslavi(56 km) se zastavujeme na pivo a nakonec si zde dáváme i oběd(na Znojemsku si dáváme, jak jinak, než hovězí znojemskou pečeni a nebyla špatná). Po obědě se nám moc do sedel nechce, ale před sebou máme ještě pořád dost kilometrů. Další naše cesta vede přes Drnholec(74 km) k vodní nádrži Nové Mlýny. Podél Horní Mušovské nádrže, kudy vede velmi hrubá makadamová silnička (jedu raději kus před Bibim, abych neslyšel jeho nadávky) přijíždíme do Pasohlávek(82 km). Po tomto velmi hrbolatém úseku trasy se odměňujeme pivem a odpolední kávou. Před námi je ještě necelých 25 km a tak po občerstvení opět usedáme na kola. Projíždíme kempem Merkur a dostáváme se ke Střední Věstonické nádrži, do které se vlévají řeky Jihlava a pak Svratka, přes které přejíždíme. Podél jezera jedeme po lesní pěšině ve stínu stromů, která nás přivádí na okraj Strachotína(95 km), kde míjíme řadu vinných sklepů. Ze Strachotína už míříme po silnici přímo do Hustopečí(105 km) a právě tento poslední desetikilometrový úsek byl z celého dne nejnáročnější a nekonečný. Do Hustopečí dojíždíme okolo 18 hodiny. Ubytování je domluveno v domě, který prochází rekonstrukcí, kterou realizují kamarádi Nováčci z Rokytnice, kteří už na nás čekají s překvapením v podobě ochutnávky vín u místního vinaře a pak s námi zajdou ještě na nějaké to točené.

2.den: Hustopeče – Salaš u Zlína (Němčičky-Kobylí-Čejč-Kyjov-Žeravice-Polešovice-Kostelany n.Moravou-podél Baťova kanálu-Napajedla-Pohořelice-Oldřichovice)–cca 100km – Machy a Bibi

Druhý den je opět vcelku pěkné a teplé počasí, i když oblačnosti je už více a fouká i lehčí protivítr. Odjezd byl plánován do osmé hodiny, ale Bibimu se nechtělo vstávat. Posnídáme a před devátou konečně velím do sedel. Prvních 15 kilometrů přes Němčičky a Bořetice bylo celkem kopcovitých, ale postupně se terén znovu narovnal a cesta pěkně ubývala. První zastávku děláme až ve Svatobořicích-Mistříně(35 km) a hned z toho je i výborný oběd(uzená polévka+ cmunda) a dvě pivka. Projíždíme Kyjovem(40 km) a terén se opět začíná dalších 20 km vlnit (Žeravice, Ořechov, Polešovice). V Polešovicích(65 km) zastavujeme v motorestu na kávičku. Dalším naším cílem jsou Kostelany nad Moravou(70 km), kde se napojujeme na cyklostezku, která vede podél Baťova kanálu. Za Uherským Hradištěm vidíme v akci i jedno z mnoha zdymadel a ve Spytihněvy(85 km) si dáváme klobásku a pivo. U Napajedel(90 km) opouštíme rovinatou krajinu a hurá do kopců. Jelikož jsme na tom dobře s časem, tak se hned v Pohořelicích zastavujeme na další dvě pivka a probíhá oprava Bibiho brýlí. Před příjezdem na Salaš kontaktujeme naši motospojku (Bivoj, Maruška a Jarka), kde že se nachází zahrada a chata Radka Mejzlíka, která se má na dvě noci stát naším útulkem. Rada zní „Projedete celou vesnicí a na konci se dáte doprava“. Bohužel do Salaše přijíždíme z druhé strany než si myslí naši navigátoři a po projetí celé vesnice zjišťujeme, že se musíme vrátit zpátky. Pak už se raději ptáme místních, kteří nám cestu ukážou a nezapomenou dodat, že doma je jenom paní Mejzlíková, pán je někde pryč(v Rusku). Cesta na chatu vede mezi lesem a zahradou, ve které pobíhá velký pes, od kterého nás alespoň pro dnešek dělí plot. Kolem 18 hodiny dorážíme na krásně upravenou zahradu a účelně zařízenou chatičku, kde na nás již čeká Hanka. Za chvíli přijíždí i zbytek výpravy, který si veze kola na střeše auta. Mezitím obloha zčernala a začalo pršet, ale to už sedíme pod střechou pergoly u zapáleného krbu a dobře se bavíme. Ještě plánujeme zítřejší trasu do nedalekého Zlína a o půlnoci uleháme k zaslouženému odpočinku.

3.den: Salaš u Zlína – Zlín a zpět (Fabiánka filmové ateliéry–Kudlov–Zlín–areál bývalého Svitu–Stezka zdraví–U Hřiba) – cca 25km – Machy, Bibi, Bivoj, Maruška, Jarka

Ráno již neprší a mezi mraky vykukuje sluníčko. Posnídali jsme, jak jinak než venku pod pergolou a vyjíždíme. Jedeme lesní cestou, která je stále dost mokrá po nočním dešti. Projíždíme kolem Lesního hřbitova a dostáváme se na Fabiánku do areálu filmových atelierů Zlín, kolem kterých projíždíme do Kudlova. Zde se před námi otevírá krásný pohled na Hostýnské vrchy a Zlín ležící přímo pod námi. Po nádherném sjezdu dlouhém 3 km se ocitáme ve Zlíně a po třídě Tomáše Bati přijíždíme do areálu bývalého Svitu. Přední část Svitu je přebudována na město, jsou zde obchody, restaurace, úřady a muzeum obuvi. V dalších částech velmi rozlehlého areálu jsou různé firmy a sklady. Výrobou obuvi se zde nyní zabývá pouze okolo 1 000 lidí z původního počtu 20 000, jak nám sdělil jeden domorodec. Po projížďce areálem se zastavujeme na oběd a pivečko. Tak jak jsme se do Zlína krásně svezli, teď musíme do kopce. Střídavě jedeme a tlačíme kolem bývalých internátů, zimního stadionu, Koliby U Černého medvěda a dále po cestě s názvem Stezka zdraví. Nahoře odpočíváme v hospůdce U Hřiba, ve které přečkáme i krátkou přeháňku a vracíme se na Salaš. Pes, který včera běhal a štěkal za plotem zahrady stál dneska venku na cestě. Bibi, nedbaje mého upozornění, si chce zřejmě ověřit pořekadlo, že pes který štěká nekouše a jede vstříc té bestii. Dochází ke kontaktu psa s Bibim. Pes štěká „HAF, HAF“ a Bibi křičí „AU, AU“, ale projíždí. Jarka kolem psa nakonec taky projela a to bez kontaktu. Maruška a já jsme psa nalákali zpět do zahrady, Bivoj zavřel bránu a cesta byla zase bezpečná a volná. Večer u krbu bylo o čem vyprávět.

4.den:Salaš u Zlína – Rokytnice nad Vláří (Doubravy-Březůvky-Pozlovice-v.n.Luhačovice-Nevšová-Slavičín) – cca 40km – Machy, Bibi, Bivoj

V sobotu ráno vyráží na závěrečnou etapu naší cesty pouze mužská část naší výpravy. Dámy jedou autem a cestou navštíví lázeňské město Luhačovice. Krajina mezi Zlínem a Slavičínem je velmi kopcovitá a každý nádherný sjezd je hned po zásluze potrestán pěkným výšlapem. Jediný rovinatější usek v délce 5 km je mezi Březůvkami a Ludkovicemi, kde silnice kopíruje Březůvský potok. Z Pozlovic nejdříve stoupáme a pak sjíždíme k Luhačovické přehradě, kterou takřka celou objíždíme a hledáme cyklotrasu č.5238, která vede lesní cestou přes Nevšovou přímo do Slavičína. I tato část trasy je velmi členitá a pokud jsme vyčerpali všechny převody, které naše stroje mají, tak došlo i na tlačení. Sobotní počasí bylo oproti předchozím dnům přece jenom chladnější, cestou nás zastihla i dešťová přeháňka a ve sjezdu do Slavičína už byla na kole celkem kosa. Ve Slavičíně se zastavujeme v zámecké restauraci na oběd a zde nás dojíždí autem Maruška s Jarkou. Po nezbytném focení u zámku vyrážíme na poslední 3 km a proti nám jede modrý Peugeot, který řídí Šafi a veze Machymu nejen Petříka, jak bylo dohodnuto, ale i Andreu s Kačenkou. Do Rokytnice přijíždíme ve chvíli, kdy zvon odbíjí poledne a naše cesta vede rovnou na fotbalové hřiště, kde po 270 ušlapaných kilometrech šťastně končí setkáním s přáteli z ostatních Rokytnic.

Příští rok nás čeká trasa z Rokytnice nad Rokytnou do Rokytnice v Orlických horách, na kterou se už teď všichni moc těšíme.

Petr „ MACHY“ Machovec