Vltava 2010
3.7.2010 – 5.7.2010
Vedle turistiky a cykloturistiky jsme se letos rozhodli naši činnost rozšířit i o akce na vodě. Vzhledem k tomu, že jsme tuto akci chtěli uspořádat pro co nejširší počet nejen naších členů, ale i ostatních občanů a to i začátečníků, rozhodli jsme se pro splavení Vltavy na raftech z Vyššího Brodu do Zlaté Koruny. Organizací a zajištěním všeho potřebného se ujali Machy a Bibi, coby staří a zkušení vodáci. Po počátečním nezájmu o tuto akci se nakonec zúčastnilo 23 osob.
Sraz jsme si dali u samošky a v 5 hodin ráno jsme vyrazili směr Vyšší Brod. Díky perfektní organizaci jsme během ½ hodinky byli vybaveni 5 rafty a mohli se tak něco před desátou hodinou pustit na 60-ti km plavbu po Vltavě. Přestože nás naši zkušení vodáci ubezpečovali, že na raftech je to zcela bezpečné a nehrozí žádné nedobrovolné koupání se ve Vltavě, opak byl pravdou. Už při ujetí prvních 5 metrů posádka 3 raftů hlásila ženu přes palubu a Milča Nováčkovic nám všem mohla potvrdit, že teplá voda na koupání ve Vltavě momentálně neteče. Tato menší koupací přestávka nás nezdržela a tak jsme se dali plni očekávání k prvnímu jezu Bílý mlýn, který se nacházel hned za Vyšším Brodem, a který jsme všichni zdárně zdolali.
Další cesta ubíhala pěkně v poklidu za krásného a jasného počasí. Mohli jsme se kochat krásnou přírodní scenerií okolí Vltavy, která byla doplňována zpěvem ptactva. První naše společná zastávka byla asi po 7 km v krásném a malém kempu u Tří Veverek. Další zastávku jsme zvolili v příjemné hospůdce na kraji Rožumberku přímo pod zámkem. Když jsme se začali zajímat o jídlo, náš vrchní provijanťák Šrutka se chytil za hlavu a konstatoval že provijantu máme sice dost, ale že se vloudila malá „chybička“ . Kabela plná Sádeckých uzenin zůstala ve V. Brodu v autě. I tato choulostivá situace byla vyřešena a kuchař z jmenované hospůdky se s provianťákem otočil do V. Brodu pro Sádecké uzeniny. Když jsme probírali vzniklou situaci, přiznal se náš Radeček N., že dva stany které měl zajistit sice zajistil, ale i zde se vloudila chybička. Stany i s manželkou nechal odjet do Č. Budějovic. Vzhledem k teplému počasí jsme tuto situaci nijak neřešili.
Okolo 15 hodiny jsme dorazili k cíli prvního dne a to do kempu v Rožmberku, který byl již ze 2/3 zaplněn stany. Proto jsme se dlouho nerozmýšleli a naše tábořiště jsme si vybrali asi v polovičce kempu hned u řeky pod vysokými stromy, tak abychom se mohli schovat před sluníčkem. Po vytažení raftů jsme postavili stany, připravili ohniště a zašli jsme si na dvě točený. Před večeří jsme museli řešit konflikt několika mladých a podnapilých „ vodáku“, kteří se rozhodli trávit nadcházející noc v našem skromném tábořišti. Po vyřešení tohoto konfliktu jsme zapálili táboráček a u našeho skvělého provijanťáka Šrutky jsme každý vyfasovali Sádecké špekáčky, které jsme celý večer opékali. Vzhledem k přeplněným sociálkám jsme večerní hygienu řešili koupáním v řece. Večer jsme strávili u táboráku, který nám hrou na kytaru zpestřilo duo Bibi – Grgy. Okolo 1 hodiny jsme se pomalu začali ukládat na kuťě. Někteří do stanu a někteří v raftech nebo pod širákem.
Probouzet jsme se začali okolo osmé hodiny, prostřeli jsme si na barelech a okolo 9 hodiny jsme vyrazili na další plavbu po Vltavě. Když jsme přijížděli k malému kempu Pod Čeřínem, už z dálky nám bylo kynuto, že je zde dost volného místa k posezení a že se zde pivko točí do skla, což je v jiných kempech vyjímečné. Z krátké přestávky se vyklubala asi hodinová pauza, kde jsme opět mohli ocenit kvality Sádeckých uzenin. Následující plavba probíhala v naprosté pohodě, sem tam jsme si rafty spojili (zasoulodili) a nechali se vodou unášet pohromadě. Vzhledem ke slunnému a teplému počasí jsme využívali i koupání okolo raftů. Někteří jedinci (Machy) se plaváním tak vyčerpali, že museli být zpátky na raft vytahováni jak tuleni při lovu. Před druhou hodinou odpolední jsme dorazili do vyhlášeného kempu U Vikinga, kde nám staří vodáci slibovali výtečné domácí hotovky. Na velké množství vodáků jsme byli celkem rychle obsloužení, i když někteří si už mysleli, že jejich čísílko snad nikdy nevyvolají. Ale i Ivča se nakonec svíčkové dočkal a když se s ním Nelinka podělila o knedlíky a maso, byl i tento náš malý otesánek spokojený, tak jak my všichni. Když jsme minuli papírnu ve Větřním a jez u Papouščí skály, zamířili jsme do velkého kempu před Českým Krumlovem, kde jsme chtěli strávit další noc. Vzhledem k tomu, že jsme do tohoto kempu dorazili až okolo páté hodiny, bylo zde beznadějně plno a nezbývalo nám než pokračovat dál a nejkrásnější úsek naší výpravy tak absolvovat už v neděli. Tři jezy a podvečerní projížďka Českým Krumlovem nás nezklamali a jistě patřili k nejkrásnějším úsekům na naší vodní pouti po Vltavě. Ubytováni jsme stihli až v novém kempu hned za Krumlovem. Většina děvčat se vypravila na večerní prohlídku Českého Krumlova, no a mužská část osazenstva si zašla na jedno točené. Navečer taky dorazil zbytek výpravy a to Olinka s dětmi, ale hlavně dovezla stany, které Radeček zapomněl v autě. Po 10 hodině večerní jsme se přesunuli na břeh Vltavy, kde jsme při kytaře vydrželi asi do jedné hodiny po půlnoci, kdy začalo bouřit a pršet. Okolo 3 hodiny ranní nás vzbudil křik vyděšeného otce, který hledal ve vydatném dešti asi 4 letého syna. Asi po půl hodině byl chlapeček nalezen a všem se nám ulevilo.
Ráno jsme se probudili do mokrého, ale i trochu slunného rána. Naše omladina, která podcenila stavbu a napnutí stanu vylézala z promočených spacáků a velice se divili, kde že se jim ta voda ve stanu vzala. Okolo 9 hod. jsme se vydali na poslední část naší plavby do Zlaté Koruny. Asi po půl hodině jízdy jsme ucítili vůni kouře a opékaných klobás a hlavně na přání našeho otesánka, který měl už zase hlad jsme přirazili do dalšího malého, ale pěkného kempu, kde jsme se posilnili. Na další cestu jsme se vydali s odhodláním ujet před blížící se bouřkou. Tak jak nám celou cestu všechno celkem vycházelo, tentokrát jsme před bouřkou a lijákem neujeli. Bouřka se za chvilku přehnala a do Zlaté Koruny, kde naše výprava končila jsme připlouvali už zase za krásného slunečného počasí. V kempu jsme pojedli, popili a než řidiči přistavili auta, která byla zaparkovaná ve Vyšším Brodě, tak Grgy zahrál ještě na kytaru. Vrátili jsme vypůjčené rafty a vydali se na cestu domů, do Rokytnice, do prdele to bylo pěkný. A kam vyrazíme příště?
Novák Antonín a Machy